Kdo stojí za projektem Svobodné země (SZ)?
Na začátku jsme stály čtyři ženy, zakladatelky, Káťa, Zuzka, Péťa a Pája, které hledaly pro své děti cesty k větší svobodě. V době covidové jsme tuto potřebu začaly vnímat o to silněji, a ačkoliv máme každá svůj život, rodinu, práci a plno činností, daly jsme si za prioritu vytvořit místo, kde děti budou moci rozvíjet samy sebe, nacházet vlastní motivaci, věnovat se tomu, co je zajímá… Vedla nás touha se s dětmi učit od sebe navzájem, vzdělávat se hrou. Vytvořit školu, kde v záplavě povinností nevyprchá radost, kde se nebifluje, ale čerpají se vědomosti a zkušenosti z přítomného okamžiku. Dát vzniknout bezpečnému a podnětnému prostoru, kde lze objevovat svůj potenciál, být plnohodnotně připraven na život a zároveň na budoucnost dalšího vzdělávání na střední a vysoké škole.
V roce 2022 jsme založily spolek s názvem „Svobodná země, z.s.“ a věci se daly do pohybu. Káťa se ujala managementu chodu spolku, Zuzka zaštítila jeho propagaci a rozvoj, Péťa si vzala na starosti financování a Pája se stala hlavní průvodkyní komunitního vzdělávání.
Ve spolupráci s obcí Františkov nad Ploučnicí a jejím výborným panem starostou jsme získali do pronájmu krásné prostory zdejšího kulturního domu, jenž téměř celý dostala vznikající škola k dispozici. Jídelna s kuchyňkou, která obci zároveň slouží jako kavárna, a velký kulturní sál s podiem, spodní patro tudíž ideální pro pořádání komunitních a seberozvojových akcí v rámci plánovaného rozvojového centra. V horních dvou patrech několik menších místností, které škola mohla využít jako ateliér, společenskou místnost pro ranní kruhy a hraní deskových her i na piano či jako badatelnu pro umístění počítače, tiskárny, popisovací tabule a odborné knihovny, podkrovní místnost posloužila jako prostorná řádírna a místo pro pořádání besed a setkání s rodiči. Sjednané prostory jsme jako spolek využily na maximum.
Vše organicky vznikalo a tvořilo se za pochodu. Záměr přitahuje ty správné lidi, kolem spolku se vytvořila komunita podobně naladěných a smýšlejících lidí. Svobodná škola totiž není jen o vzdělávání, je to přístup k životu.
Počáteční vizí bylo nejen založit svobodnou komunitní školu postavenou na principech sebeřízeného vzdělávání, svobodném procesu učení prožitkem v radosti a hravosti, podpoře kreativity a silných stránek, s důrazem na zodpovědnost za vlastní rozhodnutí i na vzájemný respekt, zároveň bylo cílem kolem školy vytvořit otevřenou a živou komunitu a nabídnout prostor pro setkávání, rozvíjení a sdílení.
Vzniklo rozvojové centrum, které v prostorách kulturního domu ve Františkově nad Ploučnicí nabídlo využití nejen pro potřeby dětí a coworking jejich rodičů, jež jim napomáhalo s adaptací, v odpoledních a večerních časech bylo k dispozici pro lektory, cvičitele, terapeuty, skupinová setkání, ale i širokou veřejnost.
Cvičili jsme jógu s lektorkou Ivou Brandejsovou Krejčí, uspořádali několik vánočních workhshopů tvorby adventních dekorací či jsme pekli vánoční cukroví s děčínskou pekárnou Andělské vločky. Dále jsme pořádali odpoledne deskových her, otevřeli charitativní bazárek, nechali školu provonět parfémy při bylinném workshopu s Nobillis Tilia, protáhli se během semináře jemného cvičení a práce s dechem techniky čchi-kung a přenesli se do Peru a Bolívie během cestovatelské přednášky Zdeňky Zámečníkové a hltali talkshow Simony Babčákové plnou jejího humorného nadhledu na život. Aktivně jsme se zapojili do osvěty o respektujícím přístupu k dětem ve vzdělání i ve výchově, v divadelním sále jsme zajistili promítání dokumentárního filmu z roku 2022 s názvem “Svobodné děti” a následně o něm diskutovali, hostili jsme přednášku lektorky Soňi Kazdy o konceptu “Respektovat a být respektován (R+R)”, v řádírně besedovali o bezpečném přístupu k technologiím s Janem Kršňákem (“Svobodné digiděti”) a přizvali rodiče do rodinného kruhu s psycholožkou. Největší návštěvnický ohlas získalo promítání filmu “Všechno dobře dopadne” scénáristy a režiséra Miroslava Janka o vztahu člověka a včely s navazující besedou se speciálním hostem, hercem Jaroslavem Duškem.
Svobodná země (SZ) a komunita kolem ní se rozrůstala, fungovala i během letních prázdnin, kdy jsme organizovali příměstské tábory pro děti plné výletění, během nichž jsme se spolu s dětmi vydávali všemi směry, kterými to jen z děčínského hlavního nádraží šlo. Zavítali jsme do chomutovského Zooparku, Pohádkového lesa v Bílině, na lezeckou stěnu v Ústí nad Labem, do Ekoparku v Liberci, Vlastivědného muzea v České Lípě či sklářské dílny v Kamenickém Šenově nebo se jen tak v dosahu naší školy brouzdali Františkovem a Benešovem kolem zurčící Ploučnice. Z řady dětských výletníků se staly naše školní děti.
Spolek byl na svém vrcholu zalitým sluncem, osud je však nevyzpytatelný a slunce zahalil mraky. V začátku třetího školního roku 204/205 jsme se navždy rozloučili s naší usměvavou a srdečnou Péťou, Pája se na své cestě životem musela odpoutat od spolku a soustředit se na vlastní energii, našim školním dětem nechala část sama na sebe jako jejich hřejivá a milující opora. A my zbývající přemýšleli, kam směřovat dál.
Za ty tři roky k nám bylo přihlášeno na třicet domškoláků z různých kmenových škol, ze kterých se udržela stála skupina kolem patnácti dětí, které k nám docházejí se stále stejnou pravidelností a nadšením. Vedle nich je k nám momentálně zapsáno na dalších deset domškoláků, jež vždy rádi vítáme na našich výpravách za poznáním do okolí, zoologických zahrad či přírodovědných a vlastivědných muzeí.
Jak rostly naše školní děti a formovaly se jejich potřeby a představy o tom, jak a v čem se chtějí rozvíjet a vzdělávat, uvědomovali jsme si, že spolu s nimi potřebuje růst i celá škola. Objevili jsme poklad v nové hlavní průvodkyni Danču, k ní přizvali celou řadu lektorů různého zaměření, nadání a nápadů, abychom dětem dokázali nabídnout co nejvíce podnětné a variabilní prostředí toliko klíčové pro jejich vzdělávání a osobní růst.
Abychom mohli naplno dokázat, že dokážeme zodpovědně a plnohodnotně stát za svobodou ve vzdělání dětí, začali jsme proto usilovat o zapsání do rejstříku škol a školských zařízení MŠMT ČR a hledat nové místo, ve kterém by mohla vyniknout svobodná základní škola se školní družinou a školním klubem, dětská skupina pro předškolní děti, komunitní zahrada a sdílená ekofarma pro propojení se širokou veřejností. Místo, kde bychom mohli nabídnout dětem svobodu ve vzdělávání nejen na prvním, též na druhém stupni základního vzdělání a časem je provést i tím středoškolským. Místo, kde bychom naplno mohli realizovat své vize a plnit sny sobě i dětem k nám zapsaným.
A to jsme našli v Domě kultury v České Kamenici, opět ve spolupráci s osvětovým panem starostou a zastupiteli města, kde nám pomáhají s vytvořením zázemí pro svobodnou základní školu pro I. a II. stupeň zapsanou v rejstříku škol MŠMT ČR, kam se přesuneme k 15. 11. 2025.
Věříme, že jde o pravděpodobně nejsmysluplnější projekt našich životů. Projekt s obrovským přesahem, nejen pro nás a naše děti, pro budoucnost, ale i celý region Děčínska.
Náš tým
Zakladatelky:

Kateřina Šedivá
(zakladatelka) MANAGMENT, NETWORKING

Zuzana Hewelin
(zakladatelka) ROZVOJ, SOCIÁLNÍM SÍTĚ, EKO FARMA

Petra Černecká
(zakladatelka)

Pavlína Ouzká
(zakladatelka) KOMUNITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Průvodci současní:

Daniela Vondráková
(hlavní průvodce)

Kamila Skalníková
(průvodce)

Petra Zedníková
(lektor, průvodce, mentor)

Martin Vohralík
(externista)

Kateřina Marešová
(externista)

Markéta Vohralíková Houšková
(lektor, průvodce, mentor)

Petra Ménerová Blavková
(lektor)

Šárka Dvořáková
(externista)
Průvodci bývalí:

Tereza Těšínská
(lektor, průvodce, mentor)

Alex Byček
(lektor, průvodce, mentor)
Kde nás najdete?
adresa: Františkov nad Ploučnicí 26
IČO: 14319357